Síla vděčnosti a pokory

Prožila jsem něco skutečně pro mě mimořádného a ráda bych se s vámi o to podělila…

Včera jsem si s velkým vděkem uvědomila, že mě od neděle obdarovalo několik moc milých lidí. 🙂 A nebyly to dárky právě zanedbatelné hodnoty. 👌
Nemám narozeniny, ani nic jiného….prostě jen tak. Není to úžasné? 🙏♥️Moc si toho vážím… 🙂
Ale to, co se mi přihodilo včera v Globusu, mi doslova vyrazilo dech…. Ještě se mi to nikdy nestalo, tak to pro mě nebyla právě nej situace….
Nakoupila jsem a chtěla zaplatit kartou. Ta ale stávkovala.

Kouknu do peněženky, zda mám dostatečnou hotovost a zjišťuji, že nikoliv… Polila mě vlna studu, nervy na pochodu, za mnou fronta jak hrom a navíc v tom vedru asi nejsou lidi právě přátelští…jsem si říkala. 
Co budu dělat? Letělo mi bleskurychle hlavou… Měla jsem v košíku jedny moc krásné letní kalhoty… Tak se smutkem v duši říkám slečně pokladní, že je vrátím a zbytek zaplatím hotově…
Čekali jsme tedy na teamleadera, kalhoty byly stronovány a já že zaplatím hotově zbytek nákupu…
No jo, jenže ani tak mi to nevyšlo a to už mi tlak stoupal docela nehorázně, neb mi nedělá dobře zdržovat druhé lidi…
Co teď??? Pomooooc – jsem vyslala do vesmíru. 
A najednou se za mnou ozval snad nějaký pohádkový dědeček (věkem i dobrotou srdce určitě) – chybí vám nějaké peníze, mladá paní?  Já vám dám, mám jich dost!!!
A zaplatil za mě 26 Kč s tím, že mu to nijak nemám vracet, že si přece máme pomáhat.🙏🙏
Byla jsem v tu chvíli vážně dojatá a zároveň moc vděčná…. Opravdu…
A pak jsem po cestě nad tím přemýšlela a přišla mi myšlenka – nebude to taky tím, že i já pomáhám jiným? 
Já se zkrátka už dávno rozhodla, že žiju v přátelském vesmíru…. A on na to skutečně reaguje. 👌♥️♥️♥️