Sama tomu nemohu dosud uvěřit, ale opravdu jsem to prožila…
Jezdila jsem často s potápěči na moře na jachtu a bylo to úžasné. Jezdilo nás ale max 8 lidí. Takže jsem se se všemi domluvila, všichni rozuměli mně, když nám došla voda nebo energie (elektrická), zakotvili jsme na noc v marině, kde jsme se zase zcivilizovali ve sprše, zašli na dobrou kávu a dokoupili zásoby potravin a občas i dobrého moku. 🙂
Pravda v případě bouřky byla ve mně malá dušička a fakt jsem se neskutečně bála a zapřísáhla se, že už NIKDY na žádnou jachtu, či trajekt nevlezu…
Ale – opak je pravdou. Znovu jsem do toho šla a dokonce už podruhé. Jenže je mega rozdíl plout na 12 m jachtičce nebo na obr kolosu, jak mu v legraci říkám já – Titanicu. Ovšem bez toho závěrečného, ne příliš šťastného momentu…
Plula jsem s partou kamarádů a užívala si luxus… Zcela jiné zážitky jsem vnímala a u toho všeho cítila obrovský vděk a pokoru.
Kde jsem se na tak obrovské lodi, kde bylo 5500 lidí, vzala? Odpověď je ve videu.