Mám doma skvělou knihu VEGAN V KONDICI, kde autor s trochou nadsázky píše, že v rostlinné říši jsou klíčky to, co u savců je mateřské mléko.
Neboť je to obrovský přísun čerstvých vitamínů a živin, které nám zejména v zimě a na začátku jara, tolik chybí.
Když se podíváme do minulosti, tak na dalekých plavbách nakličovali semínka i Féničané, protože se chtěli vyhnout problémům s kurdějemi.
Je zkrátka mnoho důvodů, proč semínka klíčit. Přináší našemu zdraví obrovský poklad za pár korun a kapku našeho času.
Já tady mám klíčící semínka hořčice, kterou mám moc ráda pro příjemnou chuť třeba na vlastnoručně upečený kváskový chleba s máslem ze Scuku.
Posypu nahoru a rozplývám se blahem.
Klíčení je v životním cyklu rostliny přechodná fáze. Klíček, který vyroste z rašícího semínka, nemá ještě žádné kořeny, kterými by se mohl vyživovat a proto mu nezbude nic jiného, než se spoléhat na živiny, které jsou uvnitř semínka.
Ve chvíli, kdy se enzymy pomocí vody aktivují, začínají využívat jako zdroj energie výživné látky uložené v semínku a začínají rychle růst. Tak koncentrované živiny semínka poměrně rychle přemění semínko v rostlinu s lístky.
Naklíčit můžeme většinu luštěnin, obilovin, ořechů a semínek.
Sezam a dýňová semínka nenaklíčí, ale namočení jim velmi prospěje.
Pro klíčení jsou zejména vhodné pohanka a quinoa, protože se klíčením uvolní celé jejich spektrum živin.
Já mám ráda hořčičná semínka, alfa alfa, mungo, pohanku, jetel, žito, čočku a vojtěšku.