Co je vlastně mikrobiom?

Je pravdou, že my, jako lidé, máme na Zemi poměrně velký vliv. Ale přesto jsme relativně novými a ne až tak početnými obyvateli naší planety.

Kdo na Zemi vévodí?

Mikrobi. Země je přímo posetá mikroorganismy, které tady žijí miliony let. Mezi mikroby patří všechen mikroskopický život – např. bakterie a archea. Na jedné ruce máme daleko více mikrobů, než kolik je na celém světě lidí. Kdybychom dali dohromady všechny bakterie na Zemi, vznikla by větší biomasa, než všechna zvířata a rostliny dohromady.

Jsou mikrobi primitivní?

Můžeme na ně takto pohlížet, ale je dobré vzít v úvahu, že dnešní mikrobi jsou produktem miliard let evoluce. Jsou tedy stejně vyvinutí jako my, lidé.

Mikrobi se umí přizpůsobit dnešnímu prostředí mnohem lépe, než lidé. Např. u hub, které se rozmnožily v okolí černobylské jaderné elektrárny, se během pár desetiletí vyvinula schopnost těžit energii z radiace.

Pokud by naši Zemi zasáhla obrovská katastrofa, i tak by se některé druhy mikrobů s největší pravděpodobností dokázaly přizpůsobit novému prostředí a v něm se množit.

Lidské tělo se však takto snadno adaptovat neumí.

Kde se mikrobi nachází?

Prakticky všude. I každé novorozeňátko je pro mikroby čerstvé prostředí k osídlení.

Protože je mikrobů tolik a dokáží se bleskurychle aklimatizovat, ihned se usídlí ve všech tělech na planetě. V lidských i jiných tělech.

Nachází se:

• v pokožce
• v uších
• v ústech
• v trávicí soustavě, kde jich žije naprostá většina
• v každém otvoru na našem těle

Mikrobi, kteří nás doslova obývají, hledali zpočátku pouze úkryt a nějakou potravu, ale v průběhu naší společné evoluce se z nich stala nezbytná součást naší biologie.

Jak se všechny ty bakterie do nás vlastně dostaly?

My si často představujeme naše útroby jako něco, co je uvnitř nás samotných. Vzhledem k tomu, že naše trávicí soustava je v podstatě trubice, jsou útroby našich střev vystaveny vnějšímu prostředí stejně, jako např. naše pokožka.

Díky neustálému vystavování mikrobům v našem přirozeném okolí – v potravě, na rukou na našich domácích mazlíčcích – pronikají do naší trubice mikrobi neustále.

Někteří zase vyjdou ven, ale mnozí s námi zůstávají roky, někdy dokonce i celý život.

Jak se mikrobům daří ve střevě?

Mikrobů je v tlustém střevě velmi mnoho. Ale přesto to nemají lehké.

Nejprve projdou kyselinovou koupelí v žaludku a nakonec si musí najít útočiště ve vlhkém temném prostředí našeho střeva, které už obývá více, než tisíc dalších druhů.

Potrava sem sice přichází sama, ale jakmile se do střeva dostane, začíná zuřit nelítostný boj. Neboť přežití mikrobů záleží na tom, zda se jim podaří urvat co nejvíc potravy předtím, než se k ní dostanou ostatní.

Dobu mezi jídly někteří mikrobi přežívají pouze díky tomu, že pojídají vrstvu hlenu, pokrývající vnitřní povrch střeva.

A trošku něco o evoluci

Od zrození lidstva až do doby před cca 12 tisíci lety, tedy asi 200 000 let, získávali lidé většinu potravy pouze při lovu a sběru.

Strava pravěkých lidí se skládala z kyselých planých rostlin bohatých na vlákninu a z libové zvěřiny nebo ryb.

Počátek zemědělství pak přinesl velkou změnu lidského stravování. Běžnou potravou se začaly stávat:

• vyšlechtěné druhy ovoce a zeleniny
• obilím krmená zvířata
• živočišné produkty jako mléko…
• vyšlechtěné zemědělské plodiny – rýže, pšenice

Takže průmyslová revoluce v posledních 400 letech způsobila bezprecedentní a náhlou změnu stravování. Stali jsme se čím dál víc závislými na masově produkovaných potravinách.

Takže nyní můžeme doslova neomezeně jíst průmyslově zpracované, přeslazené a velmi kalorické potraviny, které byly připraveny o dietní vlákninu a sterilizovány, aby se mohly co nejdéle skladovat.

Náš jídelníček se obrovsky změnil

Tímto došlo k velikému odklonu od toho, co lidé přirozeně jedli po celou dobu svého evolučního vývoje.

Střevní mikrobiota řídila v průběhu dějin lidstva tuto stravovací, doslova horskou dráhu a neustále se přizpůsobovala všem změnám v potravinářství a ve skladbě naší stravy.

A tím se zdá, že další vývoj v tomto směru se blíží k možné katastrofě.

Proto se domnívám, že našim prvořadým zájmem o vlastní zdraví, by mělo být zamyšlení se nad těmito skutečnostmi, nad tím, co převážně jíme a pijeme. I s ohledem k našim střevům, kde sídlí jak prospěšní, tak neprospěšní mikrobi.

Je jen na nás, které chceme krmit naší stravou. A rozhodnout se. Rozhodnout se pro zdraví a spokojený život.

Neboť i způsob našeho stravování má ohromný vliv na naši psychiku a náš život celkově.

V případě hlubšího zájmu o naše střeva, můžete pokračovat kliknutím na tento text.